Daňová evidence
Daňová evidence v Česku de facto nahrazuje dřívější jednoduché účetnictví. Na Slovensku je pak alternativou k jednoduchému účetnictví. S její pomocí zjistíme základ daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. V Česku ji definuje § 7b zákona č. 586 / 1992 Sb., o daních z příjmů. Na Slovensku pak § 6 odst. 10-14 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov.
V daňové evidenci se evidují:
- Příjmy a výdaje členěné pro zjištění základu daně z příjmů fyzických osob,
- majetek podnikatele,
- závazky.
Obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci vychází z účetních předpisů, z jejich vymezení v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví, není - li v zákoně a o daních z příjmů stanoveno jinak. Obsahové vymezení dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého finančního majetku a zásob je obdobné jako u osob, které vedou účetnictví.
Hmotný majetek se v daňové evidenci oceňuje podle § 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí:
- Pořizovací cena při úplatném pořízení hmotného majetku,
- vlastní náklady při jeho pořízení,
- reprodukční pořizovací cena,
- hodnota pohledávky zajištěné zajišťovacím převodem práva podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku,
- cena stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku,
- hodnota technického zhodnocení,
- přepočtená zahraniční cena.
Při oceňování ostatního majetku se postupuje podle § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví:
- Zásoby získané za úplatu pořizovacími cenami,
- zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
- peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
- podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
- nehmotný majetek získaný za úplatu pořizovací cenou,
- nehmotný majetek vytvořený ve vlastní režii vlastními náklady,
- cenou stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
Pohledávky a závazky se v daňové evidenci oceňují podle § 5 a § 7b:
- Jmenovitou hodnotou,
- pořizovací cenou při postoupení pohledávky nebo závazku,
- cena stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
Inventarizace v daňové evidenci
Podobně jako účetnictví je v daňové evidenci nutná inventarizace. Poplatník je povinen k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. O případné rozdíly oproti skutečnému stavu opraví základ daně podle § 24 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Na základě § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků je nutné daňovou evidenci archivovat nejméně po dobu tří let od skončení příslušného zdaňovacího období. Pokud jsou poplatníkem nebo správcem daně během této lhůty provedeny kroky směřující k dodatečnému vyměření daně, prodlužuje se lhůta na další tři roky. Vyměřit a doměřit daň lze nejvýše do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž příslušná daňová povinnost vznikla.
Je – li podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty, je povinen podle § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty uchovávat všechny daňové doklady po dobu nejméně deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém k danému plnění došlo.
Stejně jako v účetnictví, i v daňové evidenci je nutné evidované doklady a evidenci archivovat. Daňová evidence nemá striktně vymezenou formu. Podnikatel musí pouze dodržet podmínky stanovené zákonem. Zákon stanovuje pouze obsah daňové evidence, nestanovuje přesnou formu ani způsob vedení. Je tedy na podnikateli, jakým způsobem bude příjmy, výdaje, majetek a závazky evidovat. Jde jen o to, aby byl schopný kdykoliv prokázat správci daně stav svého majetku a závazků. Velmi často se používá pro evidenci peněžní deník, který umožňuje mít pod kontrolou finance a jejich toky, neboť se v něm zachycují příjmy a výdaje. Práci podnikateli usnadní i další evidence, jako jsou např. evidence pohledávek a závazků, zásob, mezd, popř. podle potřeby detailnější evidence majetku rozčleněná na jednotlivé složky majetku, které podnik používá.
Daňovou evidenci může vést např. v rozsahu jednoduchého účetnictví. Někdy stačí pouze členění na zdanitelné příjmy a daňově uznatelné výdaje. Příjmy ani výdaje nemusí být odděleny podle druhů, nemusí být evidován pohyb peněz v pokladně ani v bance. Dále je možné účtovat zpřeházeně případně hromadně. Tím se daňová evidence liší od jednoduchého účetnictví.
Daňovou evidenci vedou fyzické osoby, které nevedou účetnictví. Účetnictví nevedou, pokud jej nechtěli vést dobrovolně nebo pokud jim to nestanovuje zákon o účetnictví.